Blog o dešti, blátu, nových stadionech a trenérech

Datum:

15.3.2008

Sami uvidíte, že nejde jen o nějakou kosmetickou úpravu. Déšť může výrazně ovlivnit chování míče na trávníku, stejně jako pohyb a ovládání hráčů. Pokud je hřiště vystaveno vlhkosti již před zápasem, aplikuje se na jeho povrch mapa s různými podmínkami pro došlápnutí v jeho jednotlivých částech. Ty mohou být normální, mokré, podmáčené či pokryté kalužemi. Podle toho, jak se míč pohybuje po hřišti, jsou pak jeho odskok a rychlost dány podmínkami v místě, kde se právě nachází. Čili pokud půjde přihrávka například do podmáčené části trávníku, míč předtím, než doběhne k jejímu adresátovi, výrazně zpomalí. Jindy zase balón může po povrchu sklouznout mnohem více, než na suchém povrchu.

Ve hře jsou různé druhy deště a jim odpovídající „dešťové mapy“ hřišť. Někdy je to jen lehké mrholení s minimálním efektem na kvalitu terénu, jindy zase může nastat průtrž mračen a na hrací ploše se objeví viditelné oblasti bláta a silně podmáčené trávy, na nichž se může míč okamžitě zastavit. Kromě toho je zde několik typů odstřiku vody od míče a interakce hráčů s terénem.

Osobně mám úplně ze všeho nejraději zápasy na blátě - z jistého důvodu totiž vyhovují mému stylu hry... Zdá se totiž, že ve srovnání s ostatními, mi jdou lépe skluzy, s nimiž navíc na mokrém trávníku prostě ujedete o nějaký ten metřík dále. Kromě toho se na takovém povrchu smazává můj handicap ve fintičkách a tricích, které se mezi kalužemi stávají poněkud bezpředmětnými. Pokud se hraje na suchém povrchu, nepotěší mě to, protože se mi na něm prostě nějak nedaří vyhrávat.

Jednou jsem měl při zápase na mokrém povrchu nehoráznou smůlu, když se má střela, směřující do branky, zastavila těsně před brankovou čarou a dobíhající obránce odkopl míč do bezpečí. Samozřejmě mě to naštvalo, ale zároveň jsem s úžasem sledoval, jak vysoká je úroveň detailu této herní vlastnosti.

Euro je perfektním titulem pro implementaci deště. Chtěli jsme dosáhnout co nejvýraznějšího kontrastu mezi zimními kvalifikačními zápasy v chladnu a vlhku na jedné straně a příjemně teplými letními večery finálového turnaje na straně druhé. Loni v červnu jsme proto vyrazili na studijní výpravu, při níž jsme navštěvovali různé kvalifikační zápasy. Začali jsme na Faerských ostrovech, které v pravděpodobně největším zápase své dosavadní fotbalové historie hostily Itálii. Bylo tam vážně hezky. V této části roku se tam ještě úplně nestmívalo a bylo poměrně teplo. Ovšem jen do doby zhruba hodinu před výkopem. Najednou se doslova otevřela nebesa, teplota spadla o několik stupňů a zápas začal za silného mrazivého deště, který nás nemilosrdně skrápěl na nekryté tribuně. Pak jsme letěli do Německa a navštívili přátelák mezi Tureckem a Brazílií, kde jsme dostali nápad s hlasitě pískajícím publikem - ten popíšu někdy později. Nakonec jsme zamířili do Chorvatska, abychom na vlastní uši slyšeli místní věhlasné fandy ve východoevropské bitvě mezi domácím týmem a Ruskem. Na našich cestách jsme shromáždili řadu poznámek a postřehů, které nám poté velice pomohly v tvorbě pestré škály prostředí, v nichž se utkání odehrávají.

Co se týče stadiónů ve hře, chtěli jsme zvolit jiný přístup, než jaký znáte ze série FIFA. Jelikož se turnaj koná v Rakousku a Švýcarsku, znamenalo to samozřejmě udělat osm zbrusu nových fotbalových stánků. Ty v tuto chvíli ještě nejsou příliš známé, a proto budou pro řadu hráčů úplnou novinkou. Pro kvalifikační zápasy nebylo potřeba mít zas až tolik stadiónů, protože téměř každá země využívá pro své domácí zápasy zpravidla jeden jediný. Proto jsme měli více času zaměřit se na doplnění různých charakteristických prvků pro každou z více než 50 zemí, které se kvalifikace na Euro účastní. Když tedy budete hrát na Faerských ostrovech, očekávejte maličký stadión se siluetou vlnících se kopečků v pozadí. Ve východní Evropě to zase může být betonový stadión starého mísovitého tvaru nebo dokonce ještě podivnější stavba s historickým starým městem za zády. A jelikož má každý stadión svůj specifický vzhled za každého počasí, máte při každém zápase vždy jedinečné a autentické podmínky.

Abychom rozšířili mezinárodní charakter soutěže, přidali jsme do hry reprezentační trenéry v maximálním rozsahu všech našich licencí. Při sledování skutečných zápasů si jistě všimnete, že je v nich množství záběrů na trenéry koučující svá mužstva z technického prostoru před lavičkami a přesně to jsme chtěli do hry dostat i my. Pokud tedy chcete vidět Joachima Löwa, Luiz Felipe Scolariho, Raymonda Domenecha, Luise Aragoñése a Roberta Donadoniho, pak je pro vás Euro tím pravým ořechovým. Co se týče trenérů, kteří jsou momentálně bez mezinárodního angažmá, jako například Alex McLeish nebo Steve McClaren, budete si muset počkat, zda se tam nakonec někde neobjeví...